Bruggy - "Benátky severu"

Bruggy - "Benátky severu"

„Benátky severu“ – tak bývá často nazýváno Belgické město Bruggy. Je totiž protkáno množstvím kanálů, které ho dokonce spojují s jinými městy. Plavba čluny po kanálech řeky Reya se tak stala stejně jako v italských Benátkách velmi oblíbenou turistickou atrakcí. Přitažlivá je také kulturní a historická hodnota města, které je od roku 2000 zapsáno na Seznamu světového dědictví UNESCO.

Bruggy jsou správním střediskem a centrem provincie Západní Flandry nacházející se na severozápadě Belgie. Historie města se datuje někdy do 9. století, kdy Bruggy sloužily jako námořní přístav důležitý pro obchodování s Anglií a Skandinávií. Kolem 11. století město zažívalo velký rozkvět a časem se stalo obchodním centrem celoevropského významu. V roce 1127 se kolem města vybudovaly mohutné hradby a příkop, který znemožňoval nepřátelským vojskům útok na město. Rok nato získaly Bruggy městská práva.

Během 13. a 14. století se do Brugg sjížděli obchodníci ze všech koutů Evropy, aby zde nakupovali a prodávali zboží. Mezi významné obchodní artikly patřilo především vlámské sukno vyráběné z vlny. Roku 1253 se Bruggy společně s Londýnem a Bergenem staly centry hanzovního spolku v oblasti Severního moře. Následně byly navázány kontakty i se Středomořím a Blízkým východem. Roku 1309 byla

ve městě založena burza, díky níž bylo město doslova zaplaveno bankéři z širokého okolí.Přestože bylo město na svou dobu ekonomicky poměrně na výši, byly zde patrné propastné rozdíly mezi obyvateli. Život zde proto nebyl zdaleka tak ideální a poklidný, jak by se mohlo na první pohled zdát. Na jedné straně žili obyčejní chudí řemeslníci a na straně druhé bohatí podnikatelé. Takovéto velké majetkové rozdíly samozřejmě vedly k četným nepokojům a konfliktům mezi těmito skupinami. Ve městě dokonce několikrát došlo i k povstáním, která však byla vždy krvavě potlačena. Roku 1302 se však obyčejní občané vzbouřili natolik proti nadvládě francouzského krále Filipa IV. Sličného, že byl tento čin zapsán do historie jako „Bruggská jitřní mše“. Povstalci tehdy povraždili francouzskou posádku i patricije sympatizující s Francií. Ve stejném roce se však obyvatelé města dočkali odplaty francouzského krále, který na ně vyslal své jezdectvo. To však v bitvě pojmenované jako „bitva zlatých ostruh“ utrpělo těžkou porážku, což alespoň trochu zlepšilo situaci obyčejných řemeslníků v Bruggách.

Dalším obdobím rozkvětu pro město byla druhá polovina 14. století, kdy se stalo sídlem burgundských vévodů. Koncem 15. století kvůli zanesení kanálu Zwin ztratily Bruggy přístup k moři a do popředí mezinárodního obchodu se dostaly Antverpy. Od tohoto okamžiku začal postupný úpadek, který dokonce způsobil to, že se Bruggy v roce 1850 staly nejchudším městem v zemi. Koncem 19. století město začali objevovat první turisté a tak se sem opět začal vracet život i finanční prostředky. Od 20. století jsou Bruggy významným a vyhledávaným turistickým centrem s překrásnou dochovanou středověkou architekturou. Ročně se sem vypraví kolem miliónu návštěvníků. V roce 2002 byly Bruggy dokonce vybrány jako Evropské hlavní město kultury.

Nejstarší budovou ve městě je gotická radnice. Krásný pohled na město se vám naskytne z 83 metrů vysoké věže Belfried nacházející se v historické části města, na náměstí Markt. Původně na tomto místě stávalo jen tržiště se suknem. Turisticky nejpřitažlivější stavbou je kostel Panny Marie s dominantní 122 metrů vysokou cihlovou věží, díky které se stal nejvyšší cihlovou stavbou v Evropě. Uvnitř je k vidění tzv. Bruggská madona, což je soška z bílého mramoru vytvořená Michelangelem a představující Marii s dítětem. Na náměstí dnes najdeme rovněž množství hotelů, restaurací a obchůdků se suvenýry.

Druhým významným náměstím v Bruggách je Burg, kde kdysi stávala rozsáhlá pevnost, jež měla za úkol chránit město před útoky nepřátel, zejména Normanů. Nachází se zde novogotický justiční palác z 18. století a gotická radnice. Důležitou stavbou je bazilika Svaté Krve (Basiliek van het Heilig Bloed), která údajně uchovává ampuli s kapkou Ježíšovy krve.

V Bruggách se nachází celá řada dalších překrásných církevních staveb, jako například Jeruzalémský kostel, kostel sv. Anny, kostel sv. Magdalény, kostel sv. Jakuba nebo katedrála Spasitele. Z místních muzeí stojí za návštěvu například Groeningse Museum, kde jsou vystavena díla vlámských umělců od 15. století dodnes, dále také Muzeum Hanse Memlinga či Begijnhofské muzeum s výstavou starého nábytku a sbírkou krajek. Bruggy jsou velmi romantickým městem, snad proto si ho mnoho novomanželských párů vybírá pro svou svatební cestu.

Autor: Jana Přibylová

Článek byl zobrazen 12 676 krát.