Gent - město se slavnou minulostí

Gent - město se slavnou minulostí

Belgický Gent leží 55 km západně od hlavního města Bruselu na soutoku řek Šeldy a Leie. Dochované památky připomínají jeho slavnou středověkou minulost, kdy byl významným a prosperujícím evropským centrem. Gent byl tehdy například větší než Londýn a pro svou krásu i postavení byl často srovnáván s Paříží.

Bohatá historie města má své kořeny v pradávné minulosti. Území dnešního Gentu bylo podle archeologů osídleno již v době kamenné a železné. Už tehdy můžeme vystopovat vznik názvu města, který se nejčastěji odvozuje od slova „ganda“ - soutok řek. Právě na soutoku Šeldy a Leie vznikla na počátku našeho letopočtu také první římská osada. Římané oblast obývali až do vpádu Franků v 5. století. Pro historii Gentu je významný příchod misionáře sv. Amanda v 7. století, který přinesl křesťanství a založil zde dvě opatství - sv. Bavona (Sint-Baafsabdij) a sv. Petra (Sint-Pietersabdij). Díky jejich vytvoření se okolí města stalo bezpečnou oblastí, ve které vládl pořádek, a tak se logicky zvyšoval i počet obyvatel a rovněž sem přicházeli obchodníci z ciziny. Opatství se slibně rozvíjela za vlády Karla Velikého, jejich vzlet ale ukončil vpád Vikingů v roce 879, kteří obě opatství srovnali se zemí a město vyplenili. Od té doby se stal Gent součástí francouzského království. Na levém břehu řeky Leie vyrostla dřevěná pevnost, která se stala základem dnešního hradu Gravensteen. Oblast se tak znovu stala bezpečnou a došlo k novému osídlení. V té době byly postaveny také kostel sv. Jana a katedrála sv. Bavona. V 11. až 13. století se stal Gent důležitým obchodním centrem, založeným na produkci a vývozu kvalitního sukna. Díky tomu narůstal i počet obyvatel a tak byl Gent v 13. až 15. století po Paříži druhým největším městem Evropy na sever od Alp. I když během 16. století produkce sukna kvůli konkurenci poklesla, městu se ekonomicky i nadále dařilo, hlavním zdrojem příjmů se stal obchod s obilím a vínem.

V období 16. a 17. století docházelo v Gentu k náboženským konfliktům. Protestanti zničili řadu  církevních budov, vládu nad městem pak získali kalvinisté a protestanti prchali ve velkém do okolních států. V první polovině 17. století se situace uklidnila a většina kostelů a kláštěrů byla opravena nebo znovu postavena, Gent se tak opět mohl soustředit na svůj rozvoj. V 18. a 19. století došlo k oživení textilního průmyslu. Velkým mezníkem v tomto směru bylo vybudování vodního kanálu, který spojuje Gent s městem Terneuzen na pobřeží dnešního Nizozemí.

Po hospodářské stránce zůstává belgický Gent prosperujícím městem prakticky do dnešních dnů. V roce 1913 hostil světovou výstavu EXPO a při té příležitosti byly ve městě nákladně zrekonstruovány četné památky, například také hrad Gravensteen. Opravené objekty naštěstí odolaly i bombardování v obou světových válkách. Po skončení 2. světové války nastal v Gentu výrazný růst ekonomické aktivity, zejména v okolí přístavu. Gentský přístav se dnes rozkládá na 36 km² a má spojení se Severním mořem, ale také s městy Bruggy a Ostende. Hlavním průmyslovým odvětvím v této oblasti je ocelářství, ve kterém je zaměstnáno šest tisíc lidí. V přístavu působí rovněž známé automobilové společnosti, dlouhá léta tu mají své stabilní postavení také chemické, petrochemické, gumárenské, textilní nebo potravinářské podniky. V posledních letech se v Gentu rozvíjejí moderní průmyslová odvětví založená na vědě a výzkumu, a to zejména v oblasti biotechnologií. Gent má vynikající podmínky k rozvoji těchto odvětví, neboť má jednu z nejvýznamnějších univerzit v celém Beneluxu. S více než 50 000 studenty z celého světa a 7500 pracovníky ve výzkumu je největším akademickým městem ve Vlámsku.

Dnešní Gent se rozkládá na ploše 156 km² a žije v něm asi 230 tisíc lidí. Má doboru polohu v jádrové oblasti Belgie, tzv. vlámský diamant, i celé Evropy (modrý neboli evropský banán). V okruhu 300 km žije přibližně 70 milionů obyvatel a nacházejí se zde mnohá velkoměsta jako Londýn, Paříž, Amsterodam či Brusel, ale také celé hustě osídlené a industrializované oblasti jako Porúří v Německu nebo Ranstadt Holland v Nizozemsku. Další předností Gentu je kromě přístavu také velmi dobré silniční a železniční spojení, jsou zde dvě vlaková nádraží a procházejí jím dvě významné evropské silnice, E40 (trasa Londýn – Istanbul) a E17 (Lisabon – Stockholm).

Nejen pro obchodníky z celého světa, ale také pro turisty je Gent nesmírně atraktivním cílem. I když ho v oblasti cestovního ruchu zastiňují nedaleké Bruggy, určitě si nezaslouží, aby zůstal stranou zájmu turistů. Gent má nejvíce chráněných historických památek ze všech belgických měst. Jsou to například proslavené věže chrámů svatého Bavona a svatého Mikuláše a Belfort Lakenhalle (tržnice sukna), které vytvářejí nenapodobitelnou siluetu města. V chrámu sv. Bavona, v Sint- Baafskathedraal můžeme spatřit impozantní dílo bratří van Eyckových, slavný deskový oltář „Klanění beránku“ z roku 1432, jedno z vrcholných děl středověké kultury. Kolorit města je dotvářen množstvím udržovaných měšťanských domů spolu se starobylou citadelou a kamenným hradem Gravensteen z 12. století, netradičně umístěným v centru města, který dnes ve svých prostorách ukrývá atraktivní muzeum dobových mučidel. Naprosto unikátními architektonickými celky jsou nábřeží Graslei a Korenlei s bohatými cechovními domy. Jsou tu zastoupeny mnohé stavební slohy, od pozdní gotiky až po baroko, a jinde než v Gentu tak zachovalý ucelený komplex domů nenajdete.

Zajímavou atrakcí je možnost prohlídky historického centra v doprovodu zvoníka – bellemana, který vás ochotně provede nočním městem od hospody k hospodě. Když se s pitím piva loudáte, pobídne vás zvonkem, a jde se dál! Na nedostatek práce si nemůže stěžovat, protože jen v centru se nachází oficiálně 265 hospod a výčepů. Vynechat nesmíte pověstnou hospodu Dulle Griet nabízející 250 různých piv. Na typickou „jalovcovou“ zajděte zase do Dreuppelkotu, opět budete šokováni rozsáhlou nabídkou. Vyhledávanými restauracemi jsou také Belga Queen a Brasserie Pakhuis. Ochutnejte místní báječnou specialitu - „waterzooi van kip“ (kuře na vodě) nebo „waterzooi van vis“ (ryba na vodě). Pokud chcete přivézt domů nějakou gentskou delikatesu, navštivte obchod Wickerhoff, najdete tu bonbony dle starých receptur od Temmermana nebo hořčici od Tierenteyna. Pivo a jalovcovou si nejlépe vyberete v Beer & Gin House.  A samozřejmě vám v kufru nesmějí chybět ani pověstné pralinky – ať už to budou Dascalides, nebo Yuzu, nad všemi se budete rozplývat.

Gent má ještě jeden unikát, který je pro turisty velmi příjemným zjištěním. V roce 1996 vznikla ve velké části centra pěší zóna a od té doby má Gent největší městské centrum bez automobilového provozu v Belgii. Do pěší zóny mají neomezený přístup pouze cyklisté, motorová vozidla se tu  mohou pohybovat pouze se zvláštním povolením. Pokud si do Gentu najdete cestu, určitě vás nezklame. Je to město plné života a mládí, což vám dává poznat na každém kroku - kavárny, hospůdky, spousta mladých studentů, průjezdy a průchody zdobené graffiti, moderní trendové restaurace, hlučné bary... ale také město plné historie, s nezaměnitelnou atmosférou starých časů...

- luk -

Článek byl zobrazen 20 293 krát.