Charleroi - belgická Ostrava

Charleroi - belgická Ostrava

Město se vznešeným jménem Charleroi mělo v Belgii dlouhá léta stejnou pověst jako Ostrava v tuzemsku. Průmyslovou oblast neoznačil nikdo jinak než „Pays Noir“ - černá země! Dnes se o něm mluví jako o městě kultury a muzeí, právem je také označováno za kolébku belgického komiksu.

Charleroi se nachází v belgické provincii Heengavsko 50 kilometrů jižně od Bruselu na řece Sambre. Díky dvěma stům tisícům lidí, kteří zde žijí, je největší obcí Valonska a třetím největším městem Belgie. Jeho současné hranice vznikly teprve v roce 1977, kdy se 15 menších obcí sloučilo v jediné město. Aby nebyly nikdy zapomenuty, zůstaly zachovány alespoň v podobě 15 čtverců na městském znaku.

Historie Charleroi sahá samozřejmě dále než ke zmíněnému sloučení obcí, přesto lze říct, že je toto město oproti jiným v zemi poměrně mladé. Bylo založeno roku 1666, kdy poblíž vesnice Charnoy vyrostla pevnost s půdorysem ve tvaru hvězdy. Jméno „Charleroi“ získala po španělském králi Karlu II., neboť tou dobou v Belgii vládli španělští Habsburkové. Už o rok ale nově vzniklé město zabrali Francouzi, kteří během jediného roku rozšířili a zvelebili, poté opět spadlo do klína Španělům. Těm vydrželo až do vítězné bitvy Francouzů v roce 1794 u Fleurus, tímto okamžikem se stala celá Belgie až do roku 1815 součástí Francie.

Teprve v 19. století začíná rychlý rozvoj již belgického Charleroi. Pod vlivem průmyslové revoluce se stalo důležitým centrem hutnictví a sklářství. Strmému rozvoji pomohla především příznivá poloha v oblasti bohaté na černé uhlí. Tento úspěch přinesl i další investice, zejména v dopravě. V kopcovitém terénu bylo nezbytné vybudovat vodní kanál, který roku 1832 propojil Charleroi s Bruselem. Městu se dařilo a tak sem přicházelo za prací stále více lidí, stavbě průmyslového centra tak museli roku 1867 ustoupit i původní městské hradby.

Důležitým mezníkem v životě města byla nepochybně také vítězná bitva německých vojáků nad Francouzi během první světové války, došlo k ní 21. srpna 1914. 20. století znamenalo pro Charleroi postupný pokles tradičních průmyslových odvětví – těžby uhlí, hutnictví a sklářství. Uhelné doly se postupně zavíraly, poslední v roce 1984. V okolí města jsou ale dodnes struskové haldy připomínající minulost. Charleroi zůstalo však nadále významným průmyslovým centrem. Po uzavření dolů se zde začala úspěšně rozvíjet nová průmyslová odvětví jako chemický průmysl, elektronika nebo letecký průmysl, vyrábějí ze tu například součástky k letadlům Airbus či raketám Ariane.

A co nabízí Charleroi turistům? Nenechte se odradit jeho průmyslovou tváří, protože pod ní je vyloženě kulturním městem. Samotné cetrum se dělí na Horní a Dolní město. Tomu Hornímu dominuje náměstí Karla II. (Place Charles II), s neoklasickou radnicí postavenou v roce 1936. Její zvonice zvaná „beffroi“ je spolu s dalšími 32 zvonicemi ve Vlámsku a Valonsku zapsána do Seznamu světového dědictví UNESCO. Přímo v budově radnice můžete navštívit Muzeum Julesa Destréeho a Muzeum výtvarného umění. Kromě nich je tu ale nespočet dalších muzeí pro informace chtivé turisty – muzeum skla, archeologické muzeum či muzeum fotografie, všechna jsou spíše menší. Zmíněné Dolní město se pak rozkládá v okolí náměstí Alberta I. (Place Albert Ier) a je obchodním centrem Charleroi.

Toto nenápadné belgické město bývá označováno za kolébku národního komiksu, a to zejména díky kreslířům tzv. „marcinelleské školy“, jejichž komiksy vycházely v nakladatelství Jeana Dupuise. Mezi nejznámější díla, která zde vznikla patří například komiksy Spirou a Fantasio, Marsupilami, Lucky Luke nebo Boule a Bill.

- luk -

Předchozí články z Belgie:
Zvonící Mechelen
Gent – město se slavnou minulostí
Objevte Antverpy

Článek byl zobrazen 4 424 krát.