Hasselt - správní centrum provincie Limburk

Hasselt - správní centrum provincie Limburk

Ve vzdálenosti asi 75 km od Bruselu se nachází město Hasselt, které je správním centrem provincie Limburk v belgickém regionu Vlámsko. V tomto městě rozkládajícím se na ploše 102,24 km2 dnes žije okolo 80 tisíc obyvatel. Historie Hasseltu sahá do 7. století, kdy byla na přítoku řeky Demer – Helbeeku založena osada Hasaluth, což znamená „lískový háj“.

Hasselt byl v minulosti jedním z nejvýznamnějších a největších měst hrabství Loon, jehož hranice byly přibližně stejné, jako má dnešní belgická provincie Limburk. V blízkosti Hasseltu stál také hraběcí hrad a nedaleko se rozkládalo opatství Herkenrode v Kuringenu. Hasselt se nakonec stal hlavním městem hrabství Loon a důležitým obchodním centrem kraje. Výhodná poloha na křižovatce obchodních cesta dodávala městu na významu. Svůj dnešní název získalo město v roce 1165 a nedlouho nato mu byla udělena městská listina. Statut Hasseltu jako města pak ještě v roce 1232 oficiálně potvrdil hrabě Arnold IV.

V roce 1366 bylo hrabství Loon připojeno k biskupství Lutych, které bylo knížectvím. Toto knížectví bylo ovšem roku 1794 anektováno Francií a stalo se součástí francouzského departamentu Meuse-Inférieure. Hasselt se tak stal jednou z celkem tří podprefektur. V letech 1815 až 1830 náležela celá Belgie Spojenému království nizozemskému a území bývalého hrabství Loon se stalo součástí provincie Limburk. Belgie nakonec získala nezávislost a roku 1839 byly definitivně stanoveny hranice mezi oběma státy. Hasselt se tak stal správním střediskem belgické provincie Limburk, kterým je dodnes.

Z ekonomického hlediska městu velmi pomohlo vybudování Albertova kanálu v letech 1930 až 1939. Díky němu došlo k rozvoji průmyslu a obchodu a město začalo ožívat. V současnosti je Hasselt významným dopravním uzlem Belgie, kde se sbíhají důležité dopravní tepny.

Centrum města je z velké části pěší zónou, což potěší každého návštěvníka, který si chce pěšky prohlédnout hlavní památky. Hasselt se v zahraničí nejvíce proslavil produkcí tradiční jalovcové pálenky, tzv. jeneveru. Vlámové tento nápoj pijí už téměř 500 let. Do obilného destilátu se přidávají jalovcové bobule, byliny a nejrůznější koření. Největší turistickou atrakcí je proto v Hasseltu Národní muzeum jalovcové (Nationaal Jenevermuseum), které sídlí v bývalé palírně, která je stará více jak dvě staletí. Tato palírna je jednou z mnoha, které se v této části Flander v průběhu 19. století dobře dařilo. V současnosti si v muzeu můžete prohlédnout unikátní historická destilační zařízení, která jsou stále provozuschopná.

V muzeu jsou zajímavé rovněž nejrůznější vývěsní štíty, velké staré plechové reklamní cedule, láhve, sklenice nebo třeba sbírka etiket. K prohlídce muzea samozřejmě patří i ochutnávka pálenky v místním baru. Hosté si dokonce mohou vybrat z několika desítek druhů pálenek. Jestliže vás tato pálenka oslovila a zachutnala vám, pak byste neměli vynechat návštěvu města o třetím říjnovém víkendu, kdy Hasselt každoročně ožívá Slavností jalovcové. Do města se sjíždějí Vlámové z širokého okolí i zahraniční návštěvníci.

Město je plné stánků nabízejících ochutnávku nejrůznějších druhů tohoto alkoholického nápoje a nejrůznější vlámské gastronomické speciality. Pokud přijdete na oslavu mezi prvními, můžete si dávat do nosu jalovcové, která teče zdarma z kašny. Děje se tak ale raději jen půl hodiny a jalovcová je mírně naředěná. Náměstí během slavnosti ožívá tradiční hudbou, o zábavu se starají pouliční herci a kejklíři. Slavnost jalovcové je ukončena kuriózním závodem - během číšníků s vrchovatými skleničkami jalovcové. Kdo vyhraje, odnese si tolik nápoje, kolik sám váží.

Dalším zajímavým muzeem v Hasseltu je Muzeum módy, které je jediným svého druhu v Belgii. Seznamuje návštěvníky s vývojem oblékání od 18. století až do dnešních dní. K vidění jsou nejrůznější dochované šaty, ale také dokumenty a doplňky v podobě klobouků, rukavic, či šperků. Mnohé turisty přitahuje rovněž Muzeum vah a měřidel, které uchovává sbírku 2500 let starých byzantských vah.

Centrem města je náměstí Grote Markt, na němž se tyčí gotická Katedrála sv. Kvintina (Sint Quintinuskathedraal), která se může pochlubit pěknými nástěnnými malbami. V její věži je možné navštívit unikátní Muzeum zvonkohry, kde je možné se dozvědět něco o historii i způsobu hraní na zvony.  Místní zvonkohra patří mezi nejlepší v zemi. Z ochozu se pak každý může pokochat jedinečným výhledem na město a široké okolí. Na stejném náměstí stojí i pozdně gotická radnice, v níž se nachází sbírka středověkých zbraní, obrazů a stálá výstava o středověkém Hasseltu. Další významnou stavbou je pozdně barokní bazilika Virga Jesse z 18. století, která je zasvěcena Panně Marii.

Při návštěvě Hasseltu byste neměli vynechat prohlídku nedalekého opatství Herkenrode s kořenářskou zahradou.  Opatství bylo založeno ve 12. století a v minulosti bylo prvním a nejbohatším opatstvím cisterciáckého ženského kláštera ve Flandrech. K opatství patří dvouhektarová zahrada, která má užitnou část a část s léčivými bylinami.

- jap -

Předchozí články z Belgie:
Národní park Hautes Fagnes
Charleroi - belgická Ostrava
Zvonící Mechelen
Gent – město se slavnou minulostí
Objevte Antverpy

Článek byl zobrazen 5 855 krát.